Potápění se v ethanolu

3. prosince 2013 v 15:53 | Japonec Tik Notorika |  Chlastat chlastat chlastat
Lidé pijí.

Je všeobecně uznávaným faktem, že lidé pijí od pradávna. Což je zrhuba od té doby, kdy jeden cyhtrý člověk přišel s tím, že je lepší nesežrat své ovoce hned, ale ožrat se jím o něco později. Tento akt lze považovat za milník toho, kdy se stal člověk člověkem. Se schopností kvasit se nejprve vyvinulo Braillovo písmo, a poté i schopnost destilovat. A tak dnes místo rajského jablka poznání, máme jablkovici zapomnění.

A lidé pijí. Pila i Eva s Adamem a hadem, hadicí. Pil i Ježíš a všichni apoštolé, během poslední večeře, jeho krev. A tak po křesťanském vzoru odříkání, také večeříme jen tekutý chléb. Je to jistá forma mučednictví. Někteří jsou alkoholu věrní víceméně více, někteřé méně. Najdou se i tací, kteří ho dokonce podvádí s halucinogeny a trávou. Ale tráva byla i v ráji pěkně zelená a pásly se na ní pěkně barevné kravičky, když Bůh zpíval koledy a kolem lítal krtek.

A já jsem ten krtek, lítám....v chlastu. Trpělivý potápěč, který se potápí až na samotné dno (lahví), aby zjistil, co na něm je. Moc dobře ví, že tam nejspíš není vůbec nic, ale to se náš nejmenovaný opilý potápěč nikdy nedozví. Neboť i kdyby na samotném dně rovnou dospěl vyššího poznání a splynul s transcendentnem, druhý den se tak nanejvýš probudí na záchytce a zas bude vědět kulový. Jenže to je přesně záhada, která našeho malého potápěče-objevitele fascinuje, a tak se usilovně utápí, zas a znova, každým lokem níž a níž.

A když se člověk točí v kruzích po letokruzích (léto/zima/opilost/kocovina) a přimíchá špetku kvantové fyziky, dochází k zajímavému poznání, které si má následně tendence dokazovat dalším opíjením. A to, že vše, co je, je jen velká absurdní ironie, která není. Je to nepochopení, co svět nutí pít a nás střízlivět. Jenže nepochopení čeho? Nás samých? Ostatních? Fungování světa?

Člověk je hloupé zvíře, které s opicí sdílí, opomeneme-li více než 90% DNA, také schopnost lézt po čtyřech domů z hospody. Člověk je dokonce tak hloupé stvoření, že přes svou touhu všechno vědět, všude být, ještě stále neví, že největším darem štěstí, je právě nevědět vůbec nic.

A i když má člověk to málo štěstí, co mu svět mohl dát, a to, že ví vskutku jen velmi velmi málo. Celý paradox (d)evoluce spčívá právě v tom, že Ethanol svým konzumentům nabízí poznání i zapomnění současně, v důsledku čehož se vyvinul nový druh - Člověk opilý. Je to druh, jehož silnou stránkou je schopnost se družit, ztrácet všechno co má a skákat šipku hlavou do podlahy.

Více o tomto druhu Vám z vlastní zkušenosti snad už nikdy neřeknu.

Váš Potápěč
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 bludickka bludickka | E-mail | Web | 18. prosince 2013 v 13:29 | Reagovat

S trávou ani ničím jiným nepodvádím. Mám ráda věci, které se mnou udělají přesně to co chci a dopředu vím, co to bude :) Halucinace nee.
Mně se líbí to, jak se svět s každým panákem mění, jak se mění skrze mou mysl, která je najednou buď klidná nebo radostná.

2 bosorka bosorka | E-mail | Web | 20. prosince 2013 v 14:14 | Reagovat

Bude to znít naprosto klišoidně, ale vím jasně, jak to myslíš.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama